O prodej nemovitosti v Praze jsme s mou mamkou začaly uvažovat v době, kdy zdědila krásný byt, který ovšem neměl kdo využít. Původně jsme se ho zbavovat nechtěly, a proto jsme se rozhodly pro pronájem. Velice záhy jsme zjistily, že najít spolehlivého nájemníka není tak snadné, jak jsme si myslely a když už jsme ho konečně našly, problémy se objevily již po prvních dvou měsících.
Obsah
- 1 Dnes už bychom nic jiného, než prodej nemovitosti nevolily, protože nájemník náš byt pomalu ničil
- 2 Po takové zkušenosti bylo jasné, že už žádného dalšího nájemníka chtít nebudeme, a tak nám zbývalo jen jediné řešení – byt prodat
- 3 Nejprve jsme si řekly, že zkusíme štěstí samy
- 4 Čas neúprosně plynul a nám se bohužel neozval žádný zájemce
- 5 Po dlouhém váhání jsme nakonec oslovily realitní makléřku
Dnes už bychom nic jiného, než prodej nemovitosti nevolily, protože nájemník náš byt pomalu ničil
Ze všech zájemců jsme vybraly mladého kluka, který na schůzce působil velice seriózně. Neměl problém odpovědět na jakoukoli otázku, měl solidní zaměstnání, v předchozím podnájmu setrval několik let, takže to vypadalo, že by s ním neměl být žádný problém. První dva měsíce bylo vše v pořádku. Později ovšem odmítl zaplatit nájem s tím, že momentálně nemá peníze. Začaly nám chodit také stížnosti od sousedů, že je příliš hlučný
a často se z bytu ozývá i křik a pláč. Po nějaké době jsme se s ním musely rozloučit, ale byt jsme převzaly v hrozném stavu. Všude nepořádek, špína, rozbité umyvadlo a cigaretový kouř.
Po takové zkušenosti bylo jasné, že už žádného dalšího nájemníka chtít nebudeme, a tak nám zbývalo jen jediné řešení – byt prodat
Úklid a opravy nás stály nemalé peníze, protože z toho chlápka jsme samozřejmě nedostaly ani korunu. A tak máma řekla dost. Rozhodla se, že už nikdy žádného dalšího nájemníka nechce. Problém byl ten, že naše rodina by byt opravdu nevyužila. Zbývalo poslední řešení – jeho prodej. Přestože se všude píše, že v Praze není nijak těžké byt prodat, měly jsme z toho značné obavy. Načetly jsme si mnoho, ne jen o samotném prodeji bytů v Praze, zaměřovaly jsme se především na případná úskalí. Také jsme narazily na spoustu článků, které řeší, zda je lepší pustit se do prodeje sám na vlastní pěst, nebo raději s realitním makléřem v zádech.
Nejprve jsme si řekly, že zkusíme štěstí samy
Pochopitelně jsme se bály, ne všechny otázky nám byly jasné a věděly jsme, že obezřetnost je v tomto případě na místě. Zvolily jsme strategii, že nebudeme sice úplně otálet, ale ani prodej zbytečně neuspěcháme, abychom nemusely hned nastavovat velmi nízkou cenu. Pečlivě jsme připravily inzerát a inzerovaly jsme na internetových stránkách, v denním tisku i na vývěsce, a to hlavně z toho důvodu, abychom pokryly co největší pole lidí, kteří si mohou inzerátu všimnout. Později jsme využily ještě plochy k výlepu a místní obchody. Velkou pozornost jsme věnovaly také nafocení bytu, což je podle nás základ úspěchu.
Čas neúprosně plynul a nám se bohužel neozval žádný zájemce
Ze začátku jsme si říkaly, že je to v pořádku, že nemůžeme hned čekat zázrak. Po nějaké době jsme ale začaly přemýšlet, jestli je to pořád ještě v normě. Vždyť přeci v Praze se nachází tolik lidí a nabízený byt se navíc nachází ve velmi dobré lokalitě. Domnívaly jsme se, že splňuje i většinu podmínek žádaných bytů. Opravdu se nenajde nikdo, kdo by o něj měl zájem? Byly jsme lehce rozčarované a zklamané. Na prodej jsme sice nespěchaly, i tak jsme ale nechtěly čekat, kdo ví jak dlouho. Rozhodly jsme se tedy pro další krok.
Po dlouhém váhání jsme nakonec oslovily realitní makléřku
Měly jsme velkou výhodu, protože naše dobrá známá se touto prací živí a my si vyčítaly, že jsme ji neoslovily dříve. Odpadla nám tedy starost s tím, abychom vybraly někoho opravdu solidního, zkušeného a zodpovědného. Ozvaly jsme se jí a brzy jsme se všechny tři společně sešly, abychom vše probraly.
Naše známá byla velice milá a přislíbila nám pomoc. Společně jsme řešily všechny záležitosti týkající se prodeje a také nám ochotně zodpověděla veškeré naše dotazy. Nejdůležitější bylo odhalit chyby, kterých jsme se při inzerování zřejmě nevědomky dopustily (kdyby ne, tak už by byl byt dávno prodaný), z těch se poučit a odstranit je. Hned při prvním setkání měla spoustu myšlenek a nápadů, jak to všechno zvládnout.
Je to až neskutečné, ale úspěch na sebe opravdu nenechal dlouho čekat. Přišel mnohem dříve, než jsme doufaly. Makléřka nám za krátký čas volala, že má pro nás hned tři zájemce na prohlídku. A jeden z nich se pro koupi nakonec rozhodl. Jaké z toho plyne ponaučení? Pokud se jedná o něco, s čím si nevíte rady, je vždy lepší obrátit se na odborníka. Ušetříte si tím spoustu starostí i čas.
Povedlo se vám prodat nemovitost bez makléře, nebo jste také využili jeho pomoci?